Svět sběratelů

... nebudu nikomu mazat med kolem úst, dokáže být pěkně hnusný. Věc je ta, že je mi čerstvě 34 let a i když se nepovažuji za starce, už v tomto světě jistý přehled mám. Vždy jsem byl vychováván k respektu a úctě, ale zároveň jsem člověk, který se dokáže bránit. Bohužel v dnešní době mám pocit, že potřeba bránit se, je na denním pořádku a co víc... potřeba bránit se útokům mnohem mladších sběratelů. Je to zvláštní fenomén, který se šíří především mezi mladými, řekl bych tak 12 - 18 let věku. Normálně bych takového fakana popadl, ohl přes koleno a regulérně mu nařezal, ale ve světě sociálních sítí, kyber-šikany a podobných kravin, se člověk může dostat velmi rychle na tenký led.

Občas se mě některá ze sběratelek či sběratelů zeptá, proč se neúčastním nějakých sjezdů, proč nepřivezu někam svoji sbírku na ukázku, proč si mě nepřidáš do přátel?? :) Odpovědi na tyto otázky jsou poměrně obsáhlé, tak si držte klobouky :)

V první řadě... pohybuji se ve "virtuálním světě" poměrně dlouho. Setkávám se s diskuzemi a názory ostatních, poměrně velmi mladých, sběratelů či sběratelek a mnohdy opravdu žasnu nad celkovou atmosférou těchto diskuzí. Příjde mi to jako dost nenávistné prostředí, kdy si děvčata velmi drsně a negativně komentují příspěvky, sbírky, fotky... občas mám i pocit, že se spojí několik členek a snaží se rozdrtit "nejslabší kus". Jistě, v dnešní době kyber-šikany se není co divit, že tyto sračkoidní manýry zavítaly i mezi sběratele. Jen mi příjde smutné, že se mladší ročníky sběratelů neobejdou bez urážek, negativismu a vzájemného očerňování. Možná i to je důvod, proč se příliš nepouštím do výměnných obchodů nebo prodejů v těchto skupinách. Mezi českými sběratelkami jsem se doposud setkal jen se dvěma, se kterými doposud nebyl žádný problém. A pokud bych třeba já nedodal model v daný termín, věřím, že bych byl po netu rozmáznut jako nespolehlivý.

To je také jeden z důvodů, proč nejezdím na různé sjezdy... zaprvé... asi bych si tam připadal jako vychovatel či morální dozor a ... zadruhé ... svoji sbírku beru už trošku jinak. Je to něco, na co jsem pyšný, co si opečovávám, co beru jako zdroj informací a poznávání, objekt k fotografování a samovzdělání a nemám tendenci modely zvířat pojmenovávat ani vytvářet fiktivní ranče nebo zoo (nic proti tomu). Je to fajn koníček, jen jsem osobně už za tímto bodem.

Upřímně si myslím, že spousta sběratelů, hlavně těch nových, ještě tak úplně nepřišla na to, jestli u sběratelství chtějí zůstat dlouhodobě a nebo to dělají, protože to teď ve třídě frčí a aby se nevyčleňovali, tak začnou sbírat, aniž by k tomu měli vztah. Věřím, že školní šikana je dnes na úplně jiném levelu, než jak s ní mám zkušenost já, ale já ke svým sbírkám utíkal a neměl jsem je jako měřítko "kamarádství" ve škole, podle kterého jsem byl posuzován. Vlastně mám za to, že většina mých tehdejších spolužáků dodnes neví, že nějakou sbírku mám :D Ale sbírání zvířátek bylo mojí věcí už od útlého dětství a vnitřně jsem cítil, že jsem rád, že sbírám. Právě proto mě trochu zaráží děvčata (u kluků se s tím moc nesetkávám), která najednou po dovršení určitého věku litují, že investovaly tolik a tolik do sbírky, když mohly mít nové oblečení a pak se snaží celou sbírku rozprodat a tak ji nabízejí ve všemožných FB skupinách, kde na tyto nabídky velmi arogantně a přidrzle reagují jiné sběratelky.

Tím se dostávám k otázce "facebookového přátelství". To je věc, kterou velmi dobře zvažuji a mezi přátele si přidávám sběratele, se kterými se dá bavit, mohu si s nimi vyměňovat informace a mám s nimi dobré obchodní vztahy. Takže... pokud jsem třeba nepřijal vaši žádost, prosím neberte to nikterak zle... jen si trochu chráním soukromí a vybírám ty, kteří mohou vidět mé příspěvky:)

Obecně bych v tomto "světě bláznů" uvítal trochu více respektu... ke starším... mezi sebou... a všeobecně si více přát a méně si závidět. Ono vlastně není co. Všichni máme v podstatě stejné modely. Někteří jsou více nadaní ve fotografování, modelování, přemalovávání a někteří méně. To není důvod k tomu, vzájemně se srážet na kolena a zesměšňovat se na sociálních sítích. Někteří mají více peněz od rodičů... někteří si na svůj koníček těžce vydělávají a někteří to neřeší. Je to vlastně jedno. Pokud vás sbírání baví, činí vás to šťastnými, nenechte si to nikým kazit a buďte v tomto směru přející. Buďte hrdí, že máte koníček, který je originální a že jste schopni se u něj i vzdělávat. Jak jsem již uvedl v "deníčku sběratele", já jsem rád, že mám tento koníček a tak trochu ješitně si myslím, že mě to v mém okolí činí originálním... i když je to asi ptákovina :) Spousta lidí, když moji sbírku vidí na vlastní oko, užasne. A to je fajn pocit.

Nevím, čemu přisoudit neustálou potřebu si konkurovat... Je to dáno dobou? Výchovou? Sociálními sítěmi na každém rohu? Těžko říci. Každopádně by si začínající sběratelé měli uvědomit, že vytváření vztahů, nejen mezi českými sběrateli, je součástí a principem celého sběratelství. Kdyby člověk neměl svoje sbírky s kým sdílet, myslím lidi na stejné vlně, byl by to neveselý koníček. Je vždy dobré mít přátele, kteří vám pomohou se sehnáním cenného kousku, než aby vám někdo záměrně házel klacky pod nohy.

Takže můj apel na mladší ročníky: CHOVEJTE SE K SOBĚ HEZKY. RESPEKTUJTE SE. A PŘESTAŇTE SI SAKRA ZÁVIDĚT KAŽDÝ PRD!

 

Tolik na závěr mé myšlenky. Můžete u toho souhlasně přikývnout, můžete u toho nesouhlasně kroutit hlavou, ale nic s tím neuděláte, pokud nezačnete u sebe samých:)

MartinH

 

Diskusní téma: Svět sběratelů

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek